Den, volno, nic.
Ležím, sedím, piji.
Nic mě nenaplňuje.
Prázdnota. Marnost.
Trochu čekám na zázrak,
však nepřichází, nepřijde.
Zkušenosti, žádný posun.
Jen další vypitá lahev.
Další shlédnuté porno.
Ani si neuvařím.
A to mám jídlo tak rád.
Dnes ne, jen chci spát.
Ale neusnu, spal jsem jak, to šlo.
Zbytečný je můj život.
Jak Bůh může tak mrhat.
Vezměte si mé srdce, játra,
ledviny a oči a žijte.
Pro mne je všeho škoda.
Nezasloužím si žít, nic nedávám společnosti,
nic nedávám nikomu. Snad jen pohled.
Pohled na mojí ubohost, zbytečnost.
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné klikni ZDE.
Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.
Text odpovídá náladě, dokonce jsi tak otrávené, milé inek, že ses ani nesnažil báseň napsat. Máš recht - já přesně z tohoto důvodu nepíšu, když mám náladu pod psa. Nechám to vykvasit a pak napíšu jak mi bylo předvčírem. Většinou je to lepší, než kdybych to napsal hned. Pokud ale píšeš jen aby ses z té nenálady dostal, vypsal, tak je to OK, jenže s tím asi moc velký úspěch mít nebudeš. Snad někdo otrávený jako ty... aneb nikdy neříkám nikdy.
Dovolená |
Klíčová slova
marnost | beznaděj | smutek | pocit | život