Ulehám, jako každý den
malý hošík,velmi unaven
nad knížkou sedí babička
předčítá pohádku
o malých mužíčcích
a jejich velké zemi
o stromech prastarých
korunami třesou, zdraví pocestné
mávají jim haluzemi.
Po celém lese padá magický prach
na kapradí,pařezech,stromů korunách
přerostlé houby, domky měkýšů
zajíci zdraví ,,dobrý den,,
Lišák Foxík slídí porostem.
Na zvonkové louce
zkouší pavouci svá bicí
do toho kohouti a žáby
mezi nimi hošík rudolící
poulí oči, jak žabák tanec válí.
Chlapec projde norou
povečeří se zajíci
poklábosí, co letos úroda
nasedne na potrubní poštu
další stanice lesa - Náhoda.
Na stromě oblek
na stromě šat
měl bych si ho snad oblékat?
a zvědavost zvědavá...
Máš pravdu. Měl jsem z toho spíš udělat pohádku,vyprávění. Asi zase zkusím napsat nějakou povídku. Někdy dělám z básní povídky a opačně. Já, tedy promě těch opravdu slabých kousků, většinou nepoznám sám, jaké to dílo je a od toho tu je veřejnost.Drtivá většina básní má pro mě osobní význam a já si je i špatně ohodnocené ponesu životem ve svém zápisníku a uchovám pro sebe. Tahle báseň neměla být hitem. Já nemusím mít za každou cenu body, někdy jen potřebuju něco poslat do světa.
Lístek prosím... | Miera | Komiksoví lidé | Pohled blázna | Ranní rosou