Trochu pláč
a tak dvě, tři slova
za křivdu,
že slunce svítí
jen vybraným
do kscihtu
naplivat pravdu,
aby nešla smýt
ze zdí, kde
donedávna dýchaly sny
Dnes jim život ustlal hroby.
Od pláče umytý stůl
TAK NASYP NA NĚJ DALŠÍ POPEL
a z jeho zrnek
pomalu poskládám
zpět své tělo
Sami jste viníky prázdných ulic!
Rvačka o kartu
kterou strčíš pod jazyk
a za půl hodiny
bude líp
bylo líp:
Proletěla skrz nebe
(bylo příliš řídké)
a v pekle upálila ďábla
nezbylo nic, než
udělat si vlastní místo
kde žít
a tak dvě, tři slova
za křivdu,
že slunce svítí
jen vybraným
do kscihtu
naplivat pravdu,
aby nešla smýt
ze zdí, kde
donedávna dýchaly sny
Dnes jim život ustlal hroby.
Od pláče umytý stůl
TAK NASYP NA NĚJ DALŠÍ POPEL
a z jeho zrnek
pomalu poskládám
zpět své tělo
Sami jste viníky prázdných ulic!
Rvačka o kartu
kterou strčíš pod jazyk
a za půl hodiny
bude líp
bylo líp:
Proletěla skrz nebe
(bylo příliš řídké)
a v pekle upálila ďábla
nezbylo nic, než
udělat si vlastní místo
kde žít
Hodnocení: 4
(celkem: 4, počet hlasujících: 1)
(celkem: 4, počet hlasujících: 1)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Rozjíždí se pěkně. V kontrastu se závěrem (a to už první sloky) mi příjde ten začátek "slabý".
Obecně vzato se mi ale líbí. Připomíná mi to trochu takové punkové zavrčení na svět.
kvalitní komentář (0)
Obecně vzato se mi ale líbí. Připomíná mi to trochu takové punkové zavrčení na svět.
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Den, kdy nešlo nikam utéct | Má podivnost | Vždycky | Žádost o prázdný parapet | Asociace volného pádu