Krev pomalu stéká na zem,
kapka po kapce.
Cítím její vůni a chuť.
Mé ruce se začínají chvět
až mi z rukou padá nůž.
Skloním se k zemi
a začnu pomalu sát tu rudě červenou tekutinu.
Mé ruce jsou v krvavé louži úplně ponořeny.
Užívám si tu chvíli,
je to tak nadpozemské až nemožné.
Bezvládné visící tělo je bez známek života.
Je mtrvé.
Vypila jsem jeho duši.
Teď je to jen prázdná schránka,
kterou rozčtvrtím a spálím.
Je to vlatsně vysvobození s tohohle světa.
Rty od krve jsou dokonalost sama.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Chtíč | Bezvědomí |