nevím, jestli se na Poetu Honza vrátí, spíš ne
Ale pamatuku si ho, když tady před deseti rokama jako mladej psal.
Dneska je trochu jinde, posílám odkaz...
http://www.h7o.cz/carostrelec/
Díky, bone, za info. Vůbec bych netušila, že je to on, tedy podle té malinké fotky zde na nicku... ale o výherci Ceny KK jsem slyšela a nenapadlo by mě, že pochází z Poety , je dobrý.
Krásně si autor sype popílek na hlavičku, opravdu nádherně! On (tedy hrdina básně) v podstatě neví tak úplně, čí je, proč je, a chtěl-li vůbec co sdělit (tupému publiku), ale to se u krásných vázaných veršů snad ani neřeší, co? Ta hudba je hlavní a podstatná! - - - A zas něco napiš!
Komentovat Řeporyjského? Dát hlavu na špalek? Kopnout se do píšťaly bez nalazení?
JO!
Tančit ke čtenáři s lyrickou melodií, to ti jde. Přiznávám.
První sloka je nenásilná.
Vidíš, než začnu ... absence velkých písmen, čárek, teček... zkoušíš čtenáře z rytmiky. Protože poznáš šarlatána.
Melodicky si hraješ a skládáš slova, aby jsi vyvedl z míry, nás.
Vnitřní gradace mi připadá na druhou sloku.
První je pozlátko na přilákání (mylně a klamně) jednoduché básně.
Druhá bojuje s chutí bořit "staré" zvyklosti a z nich stavět nové.
Traktáty o morálce a v nich bodnuté dva palce. Pecka.
Třetí sloka mi přijde více, co do tvého podpisu. Čistě z ješitnosti, že umíš. tichu tíseň tiká - mlčím.
Přijde mi, že se bijou dva principy.
Nasrat poezii na záda, aby se narovnala.
Nezašpinit si slova, aby je někdo předal dál.
____
Oldo - líbí, stačí?
"kdo by teď běhal po kostelech
v té zimě když mě hřeje láska
když krásná dívka v hlavě stele
a srdce chlopní mlaská
nic víc než mít ji na blízkosti
radši si držím její palce
až v starých hrudích chrastí kosti
traktáty o morálce
řvu na výčitky: jen mě žerte
však kdesi příliš silně ve mně
tuším (snad Božím trpkým žertem)
co smím a co bych neměl
znám utržení ze řetězu
i úzko v jícnu kajícníka
znám vášeň znám i slova knězů
z nichž v tichu tíseň tiká"
musel sem se (v dobrým) pousmát nad rýmem v první, když
odvahy si, znaje Tvou náročnost, jaksi cením...
čistě po technický stránce mě baví, jak si pohráváš s držením
metra (stopy), i když chvílema možná poněkud kostrbatě ke mně -
(snad Božím trpkým žertem / snad trpkým žertem Boha) k rýmu trochu
ohnutýmu
...a asi kvůli dvěma po sobě jdoucím adjektivům? možná...
ouzko v jícnu kajícníka a jeho sevřený hrdlo znám jen z doslechu,
knih a dávnejch příběhů, ale zní mi tady dost věrohodně , abych
si představil
druhá sloka -
tam vidím nejvíc kus Tebe, víc Honzy, jak si ho pamatuju,
víc progresivního básníka a tvůrce poezie reality, tady se
"uhnízdím", a pokusím se bejt trpělivej
...a eufonii a kontrast v posledních dvou verších že vnímám
vystřihovánky z prstů | Provokativní | O Božím mlčení (II) | Kakaová | na šesti hodinách půlnoc