
3 013 autorů
Co bylo, bylo.
Co bylo už není.
A co bylo už nebude.
Chybíš mi, to už nikdy víc,
zprávy ve tři ráno, to už radši nic.
Žádný my, žádný oba,
na to už došla slova.
Není už žádný oba,
jen on čárka ona.
Možná si to přeješ, možná chceš víc,
věř, že já už nechci od tebe nic.
Slabý chvilky, možná trip,
to je už ale roky pryč.
Chceš si psát,
chceš se vídat,
já už chci jen dýchat.
Nádech, výdech,
slabost jde pryč,
zprávu mažu,
na chvíli je zase klid.
Ve tři ráno ti chybím,
já v tu dobu však jen spím.
(Měl bys to taky zkusit.)
Trip sem, trip tam,
nic už ale nezmění,
(ani změněné vědomí),
pravdu dávno živoucí,
že je to už jen sen.
Halucinace, kéž by,
možná si pak odpustím,
čeho všeho jsem se dopustil.
Realita běží, život trvá,
tak počkej ještě chvíli,
ještě minutu, než odejdeš,
omluvím se Ti naposled
a snad si zase vzpomeneš,
jak ses cítila, když jsem Ti poprvé ukázal,
jak se dají zvuky žabí rozeznat.
Žáby jsou už ale dead
and so am I,
new year, new me,
new day, new pain.
Teď se o mě zajímá na šedesát kluků,
lžou, jak když tisknou,
fetujou, vapujou,
(možná mám typ),
ale stejně jim svěřím
srdce svoje na šedesátkrát raději,
než ještě někdy tobě.
Pusť si rádio, zažeň tu vzpomínku,
v protisměru nezačne se Země otáčet se,
ale jenom možná tvá duše prázdná
na moment zachvěje se.
Písnička končí, začne nová,
tak pusť ten playlist a začni znova.
Tělo jedno, druhé, třetí a páté,
kdo by se v tom už vyznal,
žádné Ti však stále nepodobá se,
tak snaž se víc, možná někde najdeš duši pravou, co dovede ti dát
poslední rozhřešení, na duši a na dicku klid.
Možná ti děvče další opravdu uvěří, že ji nerozbiješ,
tak jako kdysi mě.
Tak si mě blokni,
bude už po všem,
vzhůru k novým zítřkům
a tohle je už fakt konec.
Básničky jsou stále cringe,
tak vidíš, k čemu mě nutíš.
Co bylo, to bylo,
tak dej mi už prosím
na srdci klid.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatím žádné komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
Byee |