Buď mou první lásko...

Autor: Honza Bažacký, 30.9.2001, Básně

  

Sundá-li si člověk přetvářku,
svleče-li si dívka šaty,
pak teprve je čas na lásku,
a hřích se stává svatý.

Stojíš nahá uprostřed noci,
svit měsíce Ti ozařuje tělo,
jsi tam jen tak - připravená k tanci,
a okolí úžasem se chvělo.

Vyjdu ze tmy a políbím Tě na rty,
do očí se mi podíváš,
je čas vyložit karty na stůl karty,
cítím Tvůj dech a nevnímáš.

Obejmeš mě a já hladím Tvoje vlásky,
laskám Tě a líbám všude,
vzdávám se panictví bez nadsázky,
ztratí-li se s Tebou - neubude.

Ani nemůže - protože Tě miluju,
hladím ňadra bohyně,
každé chvíli bez Tebe moc lituju,
proto prosím, zachraň mě.

Naše těla splývají s tajemstvím šera,
světlo jej krájí i mé přání,
probouzím se a dotýkám se prsty čela,
ano, chtěl bych se s Tebou milovat až do svítání.

Škoda, že to byl jen sen.

Hodnocení: 1.54
(celkem: 20, počet hlasujících: 13)

Zobrazeno 8x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>