Ten večer s tebou zas mou mysl rozvířil,
Na nic se nesoustředím, ať se snažím ze všech sil.
Jsi jako pramen vody, ze kterého chci denně pít,
Předčil jsi všechny svody, nechci již žíznivá žít!
Staň se mi slánkou bezednou,
na nebi nejvyšší rozhlednou,
na kterou stoupat budu nadosmrti,
minuty bez tebe mě drtí!
A nedržet tě ve svém obětí,
Snad horší je než vychovávat pět dětí!