pokud má důvod o poezii tímto způsobem diskutovat, jistě může. Pokud nemá, a chce jen brouzdat servrem, je to jen čtenář bez hlubších cílů nebo chuti získat něco víc.[/s] toto mě v podstatě diskvalifikuje pro další diskusi. No na druhou stranu mě to dovedlo k pochopení, proč se skuteční autoři vyhýbají oklikou takovýmto literárním portálům.
Což o to, cos řek. Ale důležité je, jak to řekneš. Tady s Harrym nesouhlasím. Mi se to nelíbí. Ale líbí/nelíbí, to není žádná kategorie, že jo - houby objektivní. Doporučuju začít poezii pořádně číst, hromada věcí se začne zlepšovat sama a na zbytku se pak začne pracovat. Tady po stránce technické musím považovat za nezvládnutou. Kdybys chtěl vědět proč, tak mi napiš a zkusím ti trochu poradit.
S pozdravem OŘ
líbí/nelíbí je zásadní kategorie !! Uvědomte si už jednou, že jídlo, které je obecně "prohlášeno" za pochoutku, mi prostě chutnat nemusí, bez ohledu na všechny teorie. Jak jednoduché, že?
Těžký nesouhlas. Výhodou přirovnání je, že si je člověk může pokroutit dle vlastních měřítek, potřeb. KDyž už ale líbí/nelíbí tak přeci člověk by měl být schopen vykreslit proč popř. co se mu na dílu líbí/nelíbí. Už z tohoto hlediska kategorie líbí/nelíbí poněkud ztrácí na významu...
Nesouhlasím s Tebou Egone Otomare Sirko, z filozofické podstaty přeci nevysvětlíš sladký zvuk hoboje nebo dokonce červenost červené. Takže nutně přijímáš hlediska jiných tzv. osvědčených neboli dohodnutých "pravd" co je a co není poezie? Jak jinak než subjektivně chceš vnímat poezii? Striktní pravidla má hokej nebo fotbal, nikoliv poezie.
Neřekl jsem, že líbí/nelíbí nemá svoje místo, řekl jsem, že poněkud ztrácí na významu. Svoje místo jistě má, ale nedomnívám se, že zásadní. Poezie není nic tak abstraktního jako vůně nebo chuť, proto to přirovnání chápu jako méně trefné. Můžeme přeci říct co nás oslovuje a proč - ikdyž i s tím je občas obtíž - dá se to. Zastávám názor, že je důležitější TO vysvětlit než říct líbí/nelíbí. To právě proto, že vysvětlení je mnohem obsažnější, dokonce zahrnuje i část líbí/nelíbí. Tímto přeci neškatulkuju poezii mezi exaktní disciplíny typu hokej, fotbal. Nebo ano ?
Líbí/nelíbí pouze takto striktně řečeno je přímo příklad alibismu toho, jak čtenář vlastně nedokáže o dílu říct víc, a nebo se mu prostě nechce - to je skoro jak nekomentovat vůbec.
Srovnávat tohle s jídlem je silně zavádějící, když mi chutná, těžko už dál rozvádět.
Samozřejmě to líbí či ne je mimo jiné i u básně základ, který ale autorovi mohu zdůvodnit, a udělám tím pro něj víc, než jen tímto obligátním vyjádřením. Jo, je to prej pěkný, říká čtenář, ale co ho vlastně zaujalo? Stavba slov, příjemné plynutí věci, technika,myšlenka?
Nestojí to za nic? - taky proč, a že už to píše víc lidí? No tak to si na to příště musím dát bacha.
Já jako autor, bych teda odpovědi na ta všechna proč vědět chtěl.
Opět si Ti dovolím oponovat, poezie je právě ta vůně a chuť - dáno do uvozovek. Tím se liší od prózy, beletrie... Mnohdy zde vidím tvrdé odsudky básní tzv. špatných autorů jen proto, že se jejich díla tzv. nevejdou do stanovených norem samozvaných hlídačů kvality poezie. To je téměř směšné. Vždyť někdy jeden jediný verš začínajícího (a neovlivněného) autora může mít větší hodnotu a třeba nevědomky dát odpověď na otázku než deset formálně bezchybných prací autorů zavedených. Zde se stále někdo pokouší určovat normy,aniž by k tomu měl odpovídající renomé nebo kvalifikaci. A to mluvím i o těch nejlepších autorech. Kam pak může vést tento server,
Pane Strangere, a proč by měl vůbec někdo komentovat nebo rozebírat poezii? Řekněte mi nějaký opravdu relevantní důvod, mimo těch hloupostí, co jsem se tu dočetl na různých diskuzích? a proč si myslíte, že nepřijdu na literární server s tím, že si přečtu báseň, která mně osloví a potažmo ji pochválím, a ty , co mě neosloví prostě pominu?
Nikde není dáno, že komentovat musíš, jak dobré, tak špatné.
Je to privilegium čtenáře, a pokud má důvod o poezii tímto způsobem diskutovat, jistě může. Pokud nemá, a chce jen brouzdat servrem, je to jen čtenář bez hlubších cílů nebo chuti získat něco víc.
Ale právě pomocí otevřených otázek mezi čtenáři a autory, zachycením jejich pocitů, posouvá někam oba. Proto čtenář sám formuluje otázku na autorovu věc,a dozví se, že zapůsobila přesně v autrově přání, nebo byla pochopena úplně špatně.
Bohapusté Líbí/nelíbí nemůže uspokojit autora žádného - autora, který chce dál...
Jak píše Stranger. Báseň není pocit. Báseň se nepíše z pocitů. Báseň se píše ze slov a má dvě strany. Má stranu, kterou napsal autor a tu druhou, kterou čte čtenář. A pokud se čtenář nedočte to, co autor chtěl, aby se dočetl, pak se báseň napodařila. Samozřejmě připouštím, že není úplně nepravděpodobné, že text zapůsobí, ačkoli kvalitou zpracování by zapůsobit neměl. Ovšem já nechci psát na nějakou náhodu. Abychom musel vyprodukovat tisíc textů, aby alespoň v jednom NĚCO bylo. Chci psát tak, aby se v každém textu dočetl můj čtenář to, co já jsem chtěl napsat. A tohle bez studia nejde. Bez studia literární teorie, bez studia psychologie a bez velké zásoby načtených básní.
Abychom uměl psát působivé texty, musím vědět, jak a proč jsou ty texty působivé! A tuto zpětnou vazbu pak autorovi nejlépe poskytne čtenář: ¨"Tento text na mě působí špatně, protože je špatný rytmicky, jsou v něm velmi laciné rýmy a sdělení pocitů je více než patetické." Pokud tohle autor není ochoten slyšet, potažmo s tím něco dělat, pak u jeho textů bude už vždycky jen o náhodě, jestli zapůsobí!
"Báseň se nepíše z pocitů, báseň se píše ze slov" nepochybně tvá vlastní originální myšlenka. Samozřejmě ten výrok dobře znám. Však v použitém kontextu nevyvolá než shovívavý úsměv.
Lidice | Bloudím |