Barová

o kráse


Autor: Mendosa, 29.10.2009, Básně

  

Opuštěn nebem plným hvězd
poptávám se obvyklých štamgastů
otázka zní jasně
zda napospas boji a rvačce
mám utéci či zůstat stát
Vlastně proč bych se nemohl postavit
kráse, jsem snad ubohým pozůstatkem
pouhých přání, jsem snad ošklivý trpaslík
bránící se poznání lidské řeči
jsem snad odporný skřet
co pláče pro svou smutnou existenci
piji, piji a piji
ptáš se proč a já nemám odpověď
všechno je tak banální
tak prosté, tak jasné
otázky a odpovědí jeví se mi zbytečnými
Václav Hrabě přes rameno říká mi věci
na které nejsem připraven
vzpomínám slov a vzpomínám veršů
jsem jednoduchý básník
sny a pocity jsou mi vším
nepláču, protože pláč je mi cizí
krása se vzpíná a určuje
mé kroky, jsem osamělý rytíř
a můj meč seká do nechutnosti
pokrytectví a zbabělosti sebevrahů
a smutku a depresí, které mě pronásledují
jak déšť, kapky kyseliny palčivé na dotek
pálí, bolí štiplavé a trpké
usmívám se, což je smutné
že?

Zobrazeno 6x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>