96 hodin

Snad skrytý jinotaj.

Autor: Hannibal, 21.12.2013, Básně

V pustině ledu
sám,
kapky medu
ženou dál.

Pod sněhem
teplo se skrývá,
v dosahu ruky
uhasíná.

Realita
v rychlosti
za snem skrytá,
odemyká dveře bolesti.

Bdící
pod prašanem lží
umírající,
žalem zasypán.

Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.

Hodnocení: 4
(celkem: 4, počet hlasujících: 1)

Zobrazeno 28x (přihlášenými uživateli)

Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Vybíráme další díla od autora...
96 hodin | Plaminek v temnotě | Než naději si dáš | Dobro bolesti. |

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Egon Otoman Sirka

22.12.2013, 13:10

Mě to přijde jako takové konvenční básnění, když bych měl říct jak se to tváří. Jinak tam je spousta momentů, které mě nepustí dál. Je to příliš obecně napsaný že vůbec nevím čeho se chytit, jako vyprávění to nefunguje, jako nějaké zátiší taky ne. Nedovedu to přečíst aby to dávalo logiku. Žádná invence.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Vorona

22.12.2013, 06:31

nevím, jestli rým ledu - medu, má nějaký hlubší význam, nenašla jsem ho, bohužel...
jinak v celku příjemná věc...

kvalitní komentář (0)

Reakce: Hannibal 22.12.2013, 11:25

Kapky medu jsou zbytky naděje, které mi dávala než se na mě vykašlala

a pustina ledu by se dala přirovnat k tomu zoufalství nejspíš

kvalitní komentář (0)Reaguj >>

Chceš psát tučně, kurzívou nebo podtrženě ? Použij BB-kódy!
Zelené komentáře | Fotka u komentářů