MaTT

Zaměřil jsem se zde na tak obyčejnou věc, jako je ručička v hodinách. Protože i každá sebeobyčejnější věc má svůj smysl a svou vnitřní krásu...

U mých přeechozích děl jsem četl slabou výtku, že nepoužívám verše a tak jsem se to rozhodl změnit. Ovšem ještě nikdy jsem to moc nezkoušel tak že výsledek posuďte sami...

Proč je tak těžké překonat bolest ze zklamání, rozchodu, ztráty někoho blízkého? Odkryji Vám nepřítele nás všech - bolest, sebeobviňování, smutek, deprese a jejich pramáti - lidskou nedokonalost...

Někdo se možná bude divit, proč v této poezii nejsou mezery mezi verši nebo proč se rými neveršují. Toto dílo je přesná kopie toho, co se odehrávalo v mé mysli v uplynulých týdnech. A moje myšlenky se zkrátka nerýmují a neskládají do veršů. Přesto přeji příjemné čtení...