Slunce je zas rudý míč,
to čas ho kopnul na západ.
Den se rozplynul, to nic.
Viléme! Co je to za nápad?

Sedíš tu jak socha živá,
v tichu a s úctou, pokorně.
Příroda je k tobě milostivá,
v očích máš slzy, nesporně.

Z vlahé skály v omámení,
téměř by se vzlétnout chtělo.
Kámen se v duši nepromění
a ta je jak barevné leporelo.