Temná duše, smutek,
déšť padá na zeď osudu,
zeď životů, zeď jistoty,
ruce myšlenek dobrých i zlých derou se ven,
tlučou bez přestání,
tlučou a tlučou,
zeď povoluje, nemám sílu držet ji dál,
a déšť stále padá ...

Beznaděj přízemnosti mi nedává šanci,
šanci udržet zeď stát,
nemohu dál, nevím jak,
smím odejít a nechat ji tak?
Smím ruce myšlenek nechat uniknout?

Derou se skrz zeď,
poráží ji,
marný boj prohrávám,
ruce do mne tlučou,
opět ta bolest a nářek slov Miluji tě,
a déšť stále padá ...