Pro vlastnosti samé,
není krásnu dané
pouhým smyslem býti,
nýbrž v předmětenstvu rozumovém
se skvíti.

Krása jest nadsmyslná,
transcendentální,
pro rozeznání má moment
objektivní a subjektivní.

Krásno s dobrem příbuzné jest
a v pojmech vzájemně se neliší,
oba pojmy jsou žádoucí,
přec´rozdíl je zde logický.

Hmm..

Buď, jak buď,
Krása naprostá
jest

Bůh