V hlavě mi leží ty obří brambory, o kterých povídal Matuška. Asi nejsou křídla. A vůbec. Krajina smutní protože ledaco nelétá..





je konec měsíce

stříbrná nad zlato

úplným penízem

platím svou pěnu



plovoucí úsměvy

soumrakem šplouchají

nakonec třísknu si

milkem a dost