soumrak

Soumrak jako jezdec západní
krade nám poslední paprsky denní
a přikrývá nás
dekou z nočních pavučin
pod pyramidou snů
a smutných krásných polibků
které snáší se tmou
jako růžový sníh
na Tvá líčka bledá

Když stojíme v dráze Mléčné
a hvězdy popletené
padají ti k nohám
jako sluníčko sedmitečné
a ty nabíráš je do dlaní
ve vlasech tvých prach z hvězd jako diamanty září
i Andělé tiše závidí
a nic moc se netváří

pak rosu půlnoční budeme pít
ze zvonků azurových
a světlo očí Tvých
nové jitro přivábí
z luk východních