Neřestná dívka šla do hrobky
navštívit mrtvé pohrobky.
Zemřelí leží v hlubinách,
z pohledu na ně čiší strach.

Vydala se tajnou stezkou,
zšeřelou, úzkou a nehezkou.
Vstupuje dolů po schodech,
v hrůzné předtuše tají dech.

Však co to pekelná jícha!
Ten tam je její vzdorná pýcha.
Schody pokrývá slizký hnus,
zděšenou dívku nutí v klus.

Ta odporná hustá plazma
vydává smrduté miazma.
Bláhová duše stále netuší,
jaká monstra ze sna vyruší.

Neklidná krev jí v žilách tuhne,
když lítému ghoulovi z cesty uhne.
Na kolena nešťastnice kleká,
když vampýr před ní smeká.

Prastaří bohové soptí hněv,
ozvěny v hrobce sílí v řev.
Sám mocný Eich-Pi El
by jistě hrůzou zcepeněl.

Dál vstříc nitru hrobu
ženou ji v tu dobu.
Tisíckrát běda hříšnici,
zjevuje se jí rakev ležící!

Ze stěn září divné mlno.
Ach, těch rakví je tu plno!
Ozývá se zrůdný kvil.
Nebohou rozum opustil.

První víko na zem padá
a nebožtík živou hledá.
Umrlci jí zlámou vaz,
pak nastane hodokvas.

Dívčina se příliš lekla,
mrtvička ji z toho flekla.
Už je po ní,
mrtvoly ji nedohoní.