Nastalo slovem
slovem končí
třeba i tušení




malované oči
nad zimostráz, tůje
víc než tyrkys kdys
spí




jiné hledí, řasy též dlouhé
jak chutná znehybnění
mikrofon zesiluje chvíli
když někam vezou postel




krajek bílých lem
svíce dopůli
silná myšlenka, že myšlenky klíčí i zde
kde rošty vytušit lze