Nastalo slovem
slovem končí
třeba i tušení
malované oči
nad zimostráz, tůje
víc než tyrkys kdys
spí
jiné hledí, řasy též dlouhé
jak chutná znehybnění
mikrofon zesiluje chvíli
když někam vezou postel
krajek bílých lem
svíce dopůli
silná myšlenka, že myšlenky klíčí i zde
kde rošty vytušit lze