Máš svoji jabloň to víš
duše je prázdná a na zádech kříž
na hlavě korunu pletenou z trní
milión snů co se nesplní

milión snů, milión řečí
milón tváří rudou krev brečí
ostatky rozumu zapadlé prachem
placená odvaha klepat se strachem

světlo je útěk, tma jasně svítí
ve stromě přežíváš krátíš si žití
pokoj je prázdný, dlouhá noc pláče
jít z hlavou sklopenou a hrdě kráčet...