Lítostnit škoda pro věčnou nicotu,
dávám ti vale, sbohem vrahu,
předstoupit před lásky porotu,
za sladkou lež a bídnou zradu.

Zdál se mi sen
a tys v něm hlavní postava,
bídná a zrádná, žádná škoda,
že hrůzou oči probudila jsem.

Spánku ne mnoho
tisíce bodavých ran
duši trhá na kusy

vždyť jen pro toho
kdo vrací se k nám
a stejně známé pokusy

oknem světla ne mnoho
svítit na cestu mu dám
až mužně zas hruď svou vytasí

a přispěchá na pomoc onoho
dne a oné noci přijde si sám
a zem slehne se za nocí

když usínat budem k ránu.