, 10. 2. 2010, Ostatní
Každý večer si dávám sýrové rohlíky a popíjím k tomu Pepsi-colu. Nezdravý život. Zvlášť, když celý den kouřím jak fabrika. Někdy mi přijde, že zahazuji svou životní šanci, pokud zrovna nepíšu, nečtu nebo se nebavím. Hrozně rád totiž sedím na své posteli a přemýšlím o životě. Místo toho, abych ho žil. Holky, které mívaly problémy s klukama a já jim jako hodný kamarád pomáhal, aby se měly lépe, se chtějí stát psycholožkami. Asi jsem jim to už dokonale vysvětlil. Pořád jenom něco říkám. Ony mne chápaly, aniž bych já chápal příčinu toho všeho. Ano, chtěl jsem se naučit pomáhat lidem. Lidem, kterým chci pomáhat. Jsem sobec, takže si vybírám. Postupem času se učím radit sám sobě a žít sám se sebou. Partner pět hvězdiček. All inclusive, akorát si animační program a plnou penzi budu muset zajistit sám.
Ty holky chtějí jít na psychologii. Kam chci jít já, to netuším.
Každý den jsem ovlivněn svým okolím. Vlastně to vyhledávám. Sledovat, co se kolem děje a zpracovávat to. Hrát si s tím, jako se svými myšlenkami. Prý za to může znamení - kozoroh. Ta přehnaná ctižádost mě taky jednou pohřbí zaživa.
Ve skutečnosti mám neustále nervy. Všechno je samozřejmost a může se to jen pokazit. Občas se plácám v existencialismu. Ona je ta úzkost k životu potřeba. Jen tak dokáže člověk překonat krizové situace. Zažil jsem vlastně krizovou situaci? Jsme vlastně rozmazlená mládež. Kolem nás jsou pouze maličkosti. Děláme z nich vědu. Ty holky chtějí dělat vědu z ničeho. Nechtějí, aby se dívky jako ony trápily maličkostmi a zveličovaly je. Tak, jak to někdy s oblibou dělám sám.
Když nejde o život, jde o hovno.
Raději si kousnu sýrového rohlíku a zapiju to Pepsi-colou.