Už jí vedou na tribunu
po měsících v žaláři.
Bojovala za svobodu
s nadějemi ve tváři.

Čím se vlastně provinila?
To ví mocný král.
Jeho říší pohrdala,
tak oprátku jí objednal.

Uzel smrti už na krku visí,
slepý dav ji proklíná.
Její víra z ní číší
a naposledy zazpívá:

Ja jsem žila plný život.
To vy! Jenom přežíváte.
Pro pár státních výhod
okovy své nevnímáte.