Představ si
jedenáctiletého chlapce
s pihami
po celém obličeji
kterak se válí
v houpací posteli
mezi dvěma
dobře rostlými
stromy.

Přemýšlí
o své první lásce.

Před chvílí
jí nedokázal
dát pusu
na rozloučenou.

Na to už zapomněl

Odpočívá
aby za chvíli
zase prováděl lumpárny
s klukama ze vsi.



O sedm let později
stojí všichni tihle kluci
na prahu svého
rodného domu
a koukají do dáli.

Zasmušile.

Zklamáni
svou první láskou.

Dětství mají za sebou
čeká je jiná cesta
dlouhá životní
pro kterou se naučili
věřit sami sobě.

Otáčí se
ještě naposled
ke své matce
v očích obou se lesknou
....

Prvních pár metrů
je těžké ujít
cesta čerstvě
dospělého kluka
pryč od domova
je obtížná
jako první krůčky
v životě dítěte.