prý nejsi jediná
když město probouzí se
když sluneční paprsek oblohu protíná
když město usíná
prý nejsi jediná

prý nejsem sám
když nejsi jediná
a láska jak slepá ulička, láska jak trám
dušičky zhasíná
když nejsi jediná

prý jsem to já
prý jsem ten jediný
který si pomyslí však jenom na chvíli
že lítá jak pták
nahoru do oblak a ještě dál
abych pak potemněl, po letu na zem zpět, abych si lhal
miláčku pal, pal do mých koutů vystlaných peřím z vět

a tak si pro sebe myslím,
abych si s(ou)ložil tu nejkrásnější ze všech
na duši, na srdci a s nejčistější myslí

duchaprostě, srdceprostě, uboze
s vězeňskou koulí na noze!
vzdaluji se dráhá má obloze
tak jako paprsek dopadnu na zem
kde s otevřenými ústy hledím na tvůj klín
kde promitám si z mých vin film

s jazykem na bradě
zavřený v ohradě pachů a pudů
omámen v sudu emocí
už budu