FATA MORGÁNA

Je to stařena
a tak se svlékne vůní
Do kůže má vtetováno tajemství minulých let

Má v očích saze
A už mě nepoznává
Nepamatuje si adresu ani svůj telefon

Můj muž, říká
Mě za války opustil
Z balíčků od něj jsme ale žily 18 měsíců v Terezínu, Martine Kuhne

Za ruku vede malou holčičku
Něco jí říká a má v očích šelmu
Opravdu mami? Opravdu.

Jdou podél počmárané zdi
A nalevo je pole
Nad horkou cestou se zatetelil vzduch.


1. MÁJ

Všechny barvy, stroje a lidé
Hraje hymna držím dva balónky
Poslušný jako vždy, když zlobím
Je svátek práce, pan ředitel má proslov
Pro spolužačky bůh a hymna je vtipná

Pak začal déšť
Davy lidí se tísní na suché polovině mostu
Moje matka jde přes řeku
A kapela hraje krok sun krok našeho společného dětství

Marš, důchodci!


PRO BRATŘÍČKA

Pereme se
A hrajeme fotbal v neposečené trávě
Máme bazén
A já v trenýrkách představím ti Alenu a Janu
Naučím tě za tři céčka vyměnit si es a polibek za kartu

Večer pak po ulicích v černých pláštích
Necháme běhat kostlivce s dlouhými kosami
A budeme se bát.

ZVONKY

Jen jednou směl být odpočítáván
Ta chvíle při pozdvihování, kdy dovnitř oboří se slunce
A kazatelna osiří

Voda chladí
Babička připravuje bramboráky na modré bombě
(S propan-butanovou náplní)

Je horko
Ale tam uvnitř je chlad
Stín, když upsal ses
A navlékáš si černobílé roucho
Abys nebyl sám

Pan farář ti řekl:
Dal jsi slovo.
A potom ti zakázal i plakat.

DRAHOKAMY ZA SKLA (Z.K.)

Zelená, červená, žlutá a neprůsvitná bílá
A žádný anděl ani kříž, jenom ty průsvitné kamínky
A ruka, která tě odvede domů

Umyj si ze hřbitova ruce. Řekla babička.
Umyj i ty drahokamy a neřízni se! Řekla máma.

A ty jsi pod stolem hledal draka
Abys byl rytíř

Bylo to v létě
A neměl jsi
Komu bys ty drahokamy daroval.

BRATRÁNEK

Dosud vídám jeho olysalou hlavu
Měl tvář svých bratří a duši svého otce
Ale nestačilo to
Nosil po kapsách cizí mráz

Vzpomínka je bledá
Říkali: To kvůli dešti, který v černém oblaku přinesl mu smrt.
Hrál si ve středu svých bratří
Baculatý bucláček plný utrpení rozpuštěného v bílé kávě

Astmaticky jsem mu přitakával
Už v nemocnici, když učil jsem se kouřit


NEKUŘÁK

Čerstvě nekuřák
Nechám ti nahlédnout
Cirkus pod peřinou hry
To není láska, ale víc!

Sněží a táta se vrací
Pro pláč sestry, která spí
Našel si mne (a já ji)



POTYČKA O SKROJEK

Můj horký chléb za 4,80
Má dva konce
Jeden jsem chtěl
Ale právem rodiny získal ho otec

Kosí obilí na Zlatých pískách
A já s ním nesmím
Vrací se s dvanácti melouny
A rukou na pásce

Už už by se přetahoval o srdce






TÁBOR

Sekera letí lesem
Dítě mine
Stejně i má láska provléknutá tmavou stezkou

Plameny na jiné louce
Také plameny a také zpěv
Dětí, které odmítají bryskně svůj první krajíc namazaný máslem

Naučili mě se dělit i o poslední zbytek
polosyrového bramboráku spáleného na uhel

Naučili je polykat bramborové slupky
A že láska prochází žaludkem.




LYŽAŘSKÝ VÝCVIK

Dnes tančí jen ti nejodvážnější
Vzali jsme horám den
Ale noc je jejich
A my, snad ze strachu před vlky, shlukli jsme se do smeček
Dívky voní námrazou
A chřípí to ví
Oči se přizpůsobí šeru a hlava klamu svobody.




PAŠERÁCI

Probudilo mě něčí sípání
Vstaň. Řekla máma
Vykloněný z okna lapal jsem po dechu
Zabalený do přikrývky

Jasná červnová noc
Táta mě nese do kopce
Na hvězdy se pověsila rosa
Vdechoval jsem ji téměř přes křídla nebeského celníka

Rodiče spěchali
Pronesli svůj kontraband na zádech až do nemocnice
Skoro jsem nedýchal.



LISTOPAD

Jak černý puk se zaklínil v kleci
A rudé trenýrky jsem nacpal v záchvatu paniky do záchodu
Chytal jsem špatně
Ale ještě hůř (se) bránil.








PROMEŠKANÁ SCHŮZKA

U plotu do zahrady
Čekávals´ na ni po večerech
Abys viděl
Zda nezestárla pro onen pohled ve tvých očích

Opozdil ses občas o několik minut
Ale už jsi ji nemohl mít
Ve vašem společném kalendáři
Ukradeném z Valentina Katajeva

A teď je pozdě i na ta slova
Kterými převyprávěla by ti celý svět.


BYLO TICHO

Hledal jsem v siluetách jednu tvář
Plameny přeskakovaly v ohni jak můj hlas
A slyšel jsem, jak zbytečně říká
Mám tě rád

Teď slyším vítr honící se listím
Jak vzteklý pes dorážející na mříže
A svádějící tak velkou bitvu
Jen se sebou samým

Jako bych šel po hrázi
Nade mnou hvězdy
A hluboko pod ní
By se zrcadlil měsíc.

NIGHTSWIMMING

Když rozložil jsem se na hladině
A pohlížel nahoru na nebe
Byl jsem úplně nahý
A tělo vystavil jsem
Aby alespoň jedinkrát bylo vidět
Slyšel jsem a cítil
že přijde bouřka
Nejenom přeháňka, ale že se zableskne
Až půjdeš po břehu nahá a dokonale krásná
A že studená voda umožní mi zůstat dokonale netečným.



KRVAVÝ DĚDEK

Jen v krvi kanibalů
Přežívá to počáteční monstrum
Jako ježek v kleci
Jen v jejich činech
Aby znovu ožila dětská říkanka
O krvavým dědkovi
A právě to jsme chtěli
Slyšet jeho kroky
Jak trhavě se dere houštím
Za námi našlapuje
A namáhavě oddychuje
Když před tím pozřel všechny předchozí generace.

NOCI ODŘÍKANÉ

Byly nejtěžší
V korunách šuměl vítr
A já naslouchal té nejtesknější melodii
Zamčený za dveřmi svého pokoje

Nesmutnil jsem ale sám
Kolem byly tisíce takových hnízd
Budoucí otcové propouštěli své děti za dobré chování
O tom však já nevěděl jsem nic.





O ČEM HVĚZDY MLČÍ

Nikdo nikdy nepochopí
Proč bylo tolik hluchých míst
Pod patronátem tetičky sovy

Jako dneska říct kouřit je dobrý
Může být v lepších rodinách
Považováno za zločin

Co jsem se nahledal mapy
Než jsem zjistil, že ji nesmím použít
Co jsem se nahledal kompasu
Než jsem zjistil, že ho nesmím mít.

ZRÁNA

Na lodi plné vin a krinolín
Plavil jsem se těsně dospělý
Pro láhev zeleného absintu

Se svíčkou nad sporákem
Pátral jsem po konvici čaje
Abych s kocovinou nešel spát

Noc je něžná i hrozná
Ale pod škraboškou viny má ještě jinou tvář
Tu, která plave v ledovém moři
Obrácená tváří dolů

Kam není mi souzeno dohlédnout.

ČERNÝ NINJA

Nebudu kosmonautem, ale ani korzárem
Chtěl jsem stavět domy
A málem skončil jako právník

Nebudu kapitánem kosmické lodi
S tím jsem se už smířil
Nebudu geniálním básníkem
Proč nad tím prolévat slzy

Na talíři dohořívá svíčka
Plamen mému korzárskému dětství
Okupujícímu novostavby
Jako černý nepolapitelný ninja.


ANDULKA

Po ránu, když křičela
Létaly po ní vzduchem
Pantoflíčky mé sestry
Ale odrážely se od drátů
Klece, v níž bydlela

Lítali jsme po pokoji
Zavřeli okna
Dveře nechali dokořán
A zpívali punk

že je z ní eko-bomba
Hnije v mikrotenu
Pod břízou na břehu
Kde jsem ji zakopal.

MOHLO NÁS BÝT VÍC

Ale jsme tu jenom my
Jiní za nás mohli-
Ale nepřišli
Balada hodná Wolkera
Mohlo by se zdát
že projdeme slavobránou
Kolem budou tančit krišnovci
Líbat se hippíci
Vznášet andělé
Mohlo nás být
Ale jsme tu jenom my
Balada hodná Bezruče.

POVODNĚ 97

Voda zaplavila park
A když klesla
Zbyly na loukách ryby uvězněné v loužích

Kolem chodili rybáři
Některé vraceli do vody
Ale hodně lidí potom grilovalo

Voda vzala garáže, kus cesty
Obloha se projasnila
Vody odešly

A všechno mohlo zase klidně spát.


U SPOJŮ

Běháme kolem bezradní a bezední dívky i chlapci
Pod dozorem macech se dohadujeme v trávě mezi plazy měkkýši a hmyzem
Nedávno jsem tudy šel
Prohlížel si ta místa
Kudy tekla voda
Při nedávných záplavách
Voda která ustoupila snad až příliš snadno.




RÁNO

Když zbyly jen jiskry pod teplým popelem
Ránem přivolal sis noc plnou plamenů
Lehl sis na záda do mokré trávy
A nechal se osušit sluncem
Pak přiběhly kuchařinky
Rozdávaly úsměvy na všechny strany
Sny neubližují, to lidé



PISTOLE ANI RŮŽE

Vedou se za ruce jako bratr a sestra
On jí něco říká
Ona se mu směje
Ale jenom skrz obroučky brýlí, které jí zaplatil otec

Potom se chytne za srdce
Jako by nebilo
A obzor zrůžoví
Posadí se na betonovou zídku
A kývá nohama ve vzduchu

Ještě je léto
A oba to ví
že nejsou tu pro ně pistole ani růže
(Selhání ani souznění.)



OKNEM A DVEŘMI

Pod ohbím zábradlí
Pod loukotěmi paží
Zpěčuje se potichu sténat
A s tesknou touhou nechat se zazdít a umlčet

Zahnat hladovým vlčákem na břevno branky
I když předaleké kříže na kopcích
Z dálky na to shlížejí snad s benevolencí
Odejít oknem a vrátit se dveřmi.

ZA KOSTELEM

Pod mnohými nápisy
Zdi možná pro nás klíčily
Texturou omítky s kosočtverným
Profilem ve filtru
Odpálené startky, což byl signál
K započetí adorace svlékání
Očima šilhajícíma někam
Za věci příští

Sledoval jsem přídě prvních pramic
Trojstěžníky kutry ledoborce
Jak se přeskupují a stále víc
Mě hrozí zavalit

Je na tom snad něco divného
že jsem sáhnul pod lavici
Po svém koltu smith&wesson
A prostřílel si cestu ven?

SÁM

Vedli nás parkem až k ohromnému stromu
V jeho nitru směli jsme si hrát
Bylo to oblíbené místo
Mých nočních hlídek

A milenci učili se tam levitovat v trávě
Mám několik fotografií z té doby
Ale na žádné nejsem šťastný
Obraz ale často klame

Na žádné nejsem sám..



SIRÉNY

Proud těl tlačených po chodníku
Uzenáče, sardinky,
Dřevozpracující závod o Řád Vítězného února

Zpožděně vyrážíme s ruční brzdou
Motor řve, nechce se hnout z místa
A brzy už to bude beznadějné

Oba jsme nervózní, že přijdeme pozdě
A budeme biti
Já i moje matka.




PRŮVODY

Vidím je davy lidí vtlačené do chodníků
Když se derou za prací
A všichni ještě spí
Ráno začnou hrát kapely
Vyjdeme ven se školou
Dostaneme mávátka

Lidí přibývá
A někde mezi nimi jde i má matka
Otec si nablýská zvíře kombajnu
Nahotinky uvnitř přejede zálibným pohledem
Jako kreslený vlk z večerníčku Jen počkej!

Zavedou nás na kraj cesty
Kutálka vyhrává
A lidi řvou
že teď už určitě bude všechno lepší
Ke štěstí chybí mi jenom ohňostroj.



PRO SESTŘIČKU

A copak bys chtěl?
Ve školce máme modrý bazén
Jenom s převlékáním je to horší
První stud odkoukaný z očí kamarádů
že nemám bílou košili
A recituji zpaměti.

Máma bude chodit na injekce
Později přijde sestřička za ní
Zkrátí si vlasy na ramena

A tobě učešeme na hlavičce černého kohouta
Dostaneš náušnice, křest
A budeš krásná!





KLUB RVÁČŮ

Je cosi nekonečné
Mezi prsty sype se písek
A do něj z rozbité hlavy
Odkapává krev

Z kaluže pij vodu
Až z bláta škraloup vysádlíš
A neboj se
S kolikou rychleji uběhne ti léto

Proběhni špalírem
A chytni alespoň jednu do hlavy
Jinak se nevysekáš ze šrapnelů vzpomínek

Na tři stehy rána vrátíš se do ringu
A znovu za pačesy smýkneš kamaráda k zemi
Dva beduíni na poušti světa, kterou bombardují matky.

APOKRYF

Střep smíchu vyvrhnutý z božích úst
K nerozeznání od amfory
Na dně Egejského moře
S delfíny a koráby
S vojenskými výpravami
S úkryty pod škraboškou
Toho dne, když Achilles nesměl ven
A utekl Thetidě v přestrojení za osla.




DAROVANÝ ČAS

Stříbrný pohár
Zelené Slušovice úspěchu
Oprýskal a dostihy v kruhu
Trvají
Zelení koně v Slušovicích běží
Pod jediným zákonem davu
Hleď! Jeden z nich shodil jezdce
A pádí za ostatními
Prchavý okamžik svobody
Než ho dotáhnou
A odvezou zas pryč.




NOVÁČEK

Šlapeš po mostě
Pod chladnými hvězdami
Za doprovodu naskakuješ na led
A rozbruslíš se

Zvědavé oči se zvednou
Pokorné skloní
Za doprovodu těch očí
Stojíš přede všemi sám

Ten prchavý okamžik
Před (ne)úspěchem
že jsi tu nový
A nikdo se nezastane takového ňoumy.

JISKRY

Létaly ven z krbu
A pod kolotočem z očí
Den trval dlouho
Ochutnal sis krev z rozbitého rtu
V tunelu ze sněhu
A vzteku, že taje
Když Pán Bůh přislíbil ti mrazy!






VYPÁLENÉ SIRKY

Jde blázen přes hřiště
A má v očích divné myšlenky
Zamířil k tobě jako hladový vlčák
Co ti asi říkal? Netušíš.

Blázen se něčeho leknul a odchází
trousí za sebou vypálené sirky
plavou za nimi v kalužích
jako leklé ryby

okamžiky šílenství.




DÍTĚ LÁSKY

Vlasatí vagabundi
džínové máničky
na náměstí upálili kočku zaživa
po nocích běhají s kasami

pomodlíš se růženec
a běžíš si hrát na most
ztratil ses, máma volá policii
někdo jí ukradl tátovy džíny.



1. PŘIJÍMÁNÍ

Když se poprvé napil vína
Stoupalo do hlavy
Jako pozvolné mravenčení
A v očích rozlil se úžas
Za které hříchy
Neznámé ani páterovi
A utopené na dně poháru
Dostal jsi rozhřešení.

Pokud jde o chuť
Trpká je slabé slovo.




PODZIM

Slunce svítí z knihy
Otec a matka se přetahují o poznání
Který z nich bude jiný
A co komu přísluší

Slunce svítí v neděli
Sláma žhne řeřavěji
A tebe ostříhal podzim.