Srdce puká jako dřevo
Jak když kácí strom
V dálce zvoní umíráček
Smutně klinká zvon

Chladná ocel, chladné srdce
Bim, bam, zvoní dál
Kdepak je ten smutný osud,
Jenž ho rozhoupal?

Moje srdce žalem puká,
Jak když kácí bor
Ostrý mráz ho mocně svírá
Pokradmo se plíží z hor

Moje srdce tiše zmírá
A s ním celý les
Chóry žalu tiše znějí
Vzhůru do nebes