Za okny mrtvolka leží,
svět bez povšimnutí dál běží.

Není lidská, ale zvířecí,
tím pádem je to bez řečí.

Pro mě však je to pohled lítostný,
nechápu, jak pro všechny je to lhostejný.

Krásná holubice přejetá,
Vedle ní stojí holoubek sirota.

Bez matčiny pomoci zemře najisto,
na zemi pro něj, už není místo.

Každý z nás to dobře ví,
jen málo komu se lítost v srdci projeví.

Mě srdce při pohledu na to puká,
vždyť pro holoubě jsou to strašlivá muka.

To je pro mě důkazem,
jak zkažená je tahle zem.

Málo kdo ti jen tak ruku podá,
něco za něco, každý k pomoci dodá.

Nevydržím se již dívat pouze,
chci vytáhnout holoubě z nouze.

Na ulici se mi lidé smějí,
mě však v srdci dobré skutky hřejí.

Člověk nebo zvíře v nesnázích je,
pomůžu vždy,
možná jednou ruku podají i oni mi...