Jednou, jedinkrát zahlédl jsem ten sen.
Viděl jsem moře, lásku a Tebe.
Zřel jsem a cítil lásku, touhu i důvěru.
To vše jsem chtěl a chci, pak vyšel jsem ven.

Vyšel jsem do tichých zasněžených ulic
v hořké vzpomínce své zrady.
Nedlouho tomu jest a mne to bolí.
Zradil jsem Tě slovy, činem neudělal nic.

Bolí mne ta vzpomínka, kdy chtěl jsem víc,
kdy chtěl jsem, snad změnu?
A přehlížel tvou lásku.
Bolí mne vzpomínka na můj nesmyslný chtíč.

Teď vím, že chybil jsem a doufám,
doufám v zapomnění, které si nezasloužím.
A přesto v něj doufám.
Miluji Tě a již nikdy nechci být bez Tebe - sám.