Mrtvola.
Stalo se to jedné, zatím celkem klidné noci. Pan Smith šel tradičně na svou oblíbenou
procházku. Jak je jeho zvykem nevěnoval moc pozornosti dění kolem sebe, jenom ho
zarazilo přibližující se houkání. Abych nezapomněl, pan Smith byl patolog a byl ve své
branži považován za odborníka. Když přišel ke svému autu, otočil se a uviděl vedle stojící
policejní auto, protože se s každým znal, šel si popovídat s policisty. Jak bylo jeho
dobrým zvykem, slušně pozdravil, a začal se vyptávat, co se děje. Policista se zdráhal
říct, co se stalo, ale nakonec to z něj vyklouzlo. Řekl panu Smithovi, že se zde v baráku
zřejmě otrávil mladý muž. Pan Smith tomu nevěřil, protože tuhle ulici dobře znal a také
znal lidi. Po chvilce přišel kapitán Haris. Ačkoli bylo po půlnoci, požádal pana Smitha,
aby pro jistotu udělal pitvu. Smithovi se do toho moc nechtělo, ale co by neudělal pro
spravedlnost. Smith se vydal, místo do své postele, k nerezovému stolu v pitevně. Tělo
Dika Mullera bylo přivezeno do pitevny. Právě odcházel poslední uklizeč, když přijelo
pohřební auto, za ním už přijížděl Doktor Smith se svým hnědozeleným fordem.
Zřízenci připravili tělo, položili ho na stůl a šli pryč. Smith se připravil, přišel k
pitevnímu stolu, připravil si náčiní a vzal do ruky skalpel. Už se připravoval udělat
první řez, když najednou ležící mrtvola otevřela oči. Smith upustil skalpel a spadl na
zem. Nahý muž vstal ze stolu a šel směrem k východu. Vypadalo to opravdu hrůzostrašně.
Smith se vzpamatoval, nabral dech a běžel k telefonu, ještě stačil zavolat pomoc, než se
zase zakymácel a spadl. Nahá mrtvola šla houpavým krokem ke vchodovým dveřem. V dáli jel
po silnici náklaďák plný ovoce. Mrtvola se kymácela po silnici, vypadalo to ,jako kdyby
nevěděla, kam jde. Tirák se řítil po silnici, byl už pár metrů před nahým mužem. Srážka
byla nevyhnutelná. Náklaďák se zabořil do těla, jako špendlík do látky, prudce začal brzdit.
Potom přijeli policajti a sanitka. Po pár minutách přijelo vozidlo s týmem analytiků na
vyřešování paranormálních jevů. Nakonec se zjistilo, že se ubohý pan Muller otrávil ha-
lucinogenem, který navozuje stav podobný smrti. Vypadalo to , jako by muž zemřel a za několik
hodin se probral, aniž by věděl, kdo je a co se s ním vlastně stalo. Vyšetřovatelé to
přisuzují jeho zájmu v tajemnou sílu Woodoo. Ať je už pravda na jakékoli straně, byla
to scéna jako z hororu, jak pro policii, tak zejména pro pana Smitha. Mimochodem, abych
nezapomněl, už se mu daří dobře, je v nemocnici, kde se o něj starají krásné a živé
sestřičky. Paranormální skupina udělala průzkum místa a nezjistila nic mimořádného,
závěrem vynesla prohlášení, že se jednalo o otravu zatím nezjištěným halucinogenem.
George Svoboda, konec .........................................................