...zahrady jsou plné hvězd,
když kopretiny vidíš kvést,
jim otevři svou lidskou duši,
vždyť rozkvétat se přece sluší?

Být obklopen jen rosou ranní,
co v květech bývá ukryta,
a překvapením za svítání,
opájet se dosyta...

zapomínat na trápení,
až pohltí Tě co se změní?
Vyslovit svá tajná přání,
vnímat dotyk horkých dlaní,
odevzdat své tělo snům,
být otevřena příštím dnům...

...pochopíš má slova prosím,
co poštou světla posílám,
nabízím co uvnitř nosím,
můj obraz má i tmavý rám.