Pohled do oblak naplňuje,
A obloha mě uklidňuje.
Jak tajuplně to zní
Krásně mě to však probouzí.

Z oblohy spoustu věci vyčíst se dá,
Směr jak dál žít často mi vyhledá.
Modrá obloha je krásná, okouzlující
Bez mraků je prostě nádherně zářící.

A tak jako osud často nás trápí,
i obloha mívá někdy své mraky.
Hromy i blesky někdy nás navštíví
Ale i v tom je sílá ryzí.

Nejvíce mě, ale snad ze všeho láká
tajuplná, tmavá, černá, krása.
Jasně zářící hvězdy, mě přitahují
A kouzlo té oblohy černé mi projasňují.

Oblohu mám strašně ráda.
Kromě směru jak vlastně žít,
Obloha pomáhá se mi uklidnit.