Temná prázdnota
stíny se lepí
a vše se topí
topí v řece marnosti.

Co zbylo z života
smetli do kornoutku
a jako pochoutku
nasypali ptákům.

Z člověka nezbyla nit
osamělé tělo bloudí
jiní je soudí
nechce žít.

Duše zmizela
budou se přít proč
do vody skoč
hrnky jsou prázdné.

Potok marnosti teče
můj čas stojí
snad se mě bojí
můj vlastní stín.