„Bůh je slovo vznešené.“
„Bůh je slovo zmatené.“
„Bůh je víra, víra v něj.“
„No tak už s tím pokoj dej!“
„Ty nevěříš, že on jest?“
„Já věřím, že je mnoho cest
a ty se kříží
a náhoda je proplétá.“
„Ty nevěříš v člověka?“
„Jak v kterého.
Ne ve vrahy, ty zrůdy,
přesto to lidé jsou.“
„…a ti cestou svou si jdou…“
„…a těm, komu cestu zkříží,
nikdo víc už neublíží…
Budou mrtví, mrtví jen,
těla chladná, oči prázdné,
pohltí je naše zem.
A těm, kdo tu po nich zbyli,
docházejí rychle síly,
srdce by jim z těla rvali,
v silných rukách rozmačkali,
taková to bolest je.“
„…nenávist se zrodila.
Vraha by chtít zabila.“
„A kde je ten tvůj Bůh teď,
že neléčí tyhle rány?
Že dopustí by se stalo,
aby srdce umíralo?“