Dej tomu šanci,
svítí jí oči,
štěstím, nedá se splést
štěstí, chci ho, mám ho,
s tebou…

Zrnko písku a v něm celý svět,
celý svět, který v dlani schováš,
před pikolou nikdo nesmí stát,
jinak nebudu hrát!

Měl jsem ten sen,
s tebou, vidíš?
Není to lež, ale svět,
schovej mě do náruče,
už nebudu chtít pryč.

Neplač, bude hůř,
vždy může být…
prohledej mi kapsy,
hledej schované slzy,
je jich na tisíce…

Půjdeme zase chytat motýly,
tam na louce za městem,
tam kde jsme si roztáhli deku,
a sledovali plující oblaka.

Zavřela jsi okno,
a já věděl, že už jsem doma,
nechali jsme vše venku,
kromě nás,
kromě motýlů,
kromě dlaní plných písku,
kromě kapes plných slz,
kromě nás.
Děkuji, že jsi,
bez tebe bych… však ty víš,
vždycky jsi věděla.