chce se mi křičet
neschopna slova
cloumá mnou lítost
zažít to znova...
no to už nikdy
to radši zkamenět
necítit
nebýt
svět je prý černý
a nebo bílý
a ve mně se každý
prý jenom zmýlí
natřená načerno
za křídla přibitá
uprostřed terče
zjišťuji
kolik ještě snesu
ran a bolesti
nejhlouběji se strefují
přátelé
toreádoři
s ridými šátky
a já býk
rozlícená otupělá a šílená
smyslů zbavená
oslabená
snadná kořist
supi se slítají
a vychutnávají si
svůj triumf
nazvou mě mrchou
a potom rozklovou
krvavé cáry masa
rozvěsí na kůly
pro výstrahu
všem
hlupákům
co ještě věří
v přátelství