V širém průseku lesa u kolejí
čekám na vlak,
co pojede za obzor
kde žiju srdcem
v myšlenkách,
daleko odsud..
Chtěl bych mít domov
v korunách stromů
které tam možná dohlédnou..
Stát se hřejivým vánkem,
co v předvečer šepotavě duje
svou něžnou píseň
ve hře s listím u tvého okna
aby ses už necítila sama...