Jejich srdce spoutala lavina,

zalévala je, křik se nesl, bolest nebrala konce.

Předstup přede mě,

má královno, bohyně všech svatých.

Pod závojem ledu a moci

jsem otrokem tvé duše.

Ty jsi Královna, já jsem rytíř

z popela stvořený, tebou pokořený.

Tvůj meč vykovaný z ledu,

všude kolem vánice a chlad,

lesy, moře pokrytá ledem,

města před tebou padla.

Rozbitý na prach

stojím po tvém boku.

Ne! Tohle se mi přece nezdá.

S hrdostí a vztyčenou hlavou,

vždyť ty jsi má královna.