Je časně

 

 

Řeka si svléká košilku z bílých par

jilmy v zrcadle 

                        jak dvojí paraván

 

 

ruce smáčí až po ramena

a na dno hlubin

                         ryba němá

 

 

/ s řekou se dávno dobře zná

rok co rok vídá ji od března /

 

 

Morana s vlasy jak hloubka sama

tou mlhou hladce učesaná

 

 

ulehá vodě v područí