, 13. 11. 2025, Ostatní
Život mě rány vrací
Občas i ze mě zvrací
Co já ran rozdával,
s city si krutě pohrával
Z mysli bych sebe také vymazal
Za tolik trápení, za to, co jsem vzal
Sám kacíř i inkvizitor, kazatel,
na hranici spálit sebe na popel
měl bych i v žaláři nejtemnějším
zhynout, za to, že dál hřeším
Té vášni, poddávám se znovu, zas,
i když mi už dávno zšedl řídký vlas
Všeho vzdávám se a padám do hlubin
Temné podsvětí mě čeká, plné vin
Duši na kousky si trhám,
úctou k sobě pohrdám
I když nebude mě chtít
I když s ní jiný bude spát a bdít
Klečet jí budu u nohou
Milovat ji jedinou
Je nádherný ptáček,
sýkorka i krásný modráček
a svoji volnost nadevše miluje
Budu čekat, zdali se smiluje