Vítej, krásná Vílo!
Rád přijímám Tvé pozvání
Mému srdci je tak milo
z našeho setkání!!!

S rozzářeným úsměvem zprostřed léta
nesu náruč růží pro Tvou spanilou tvář
Ach, prosím! Zaveď mne do svého světa
tam, kde dlí smutek, hněv, kde hasne zář!

Růžové cáry něžňoučké naděje
složíme k sobě a Tvé srdce okřeje
A černou mlhu vystřídá obraz
portrét Tvého štěstí, Tvé lásky odraz

Ve všech temných koutech Tvého světa
z jiskřiček našich úsměvů zažehneme plamen
Led rázem roztaje, a díra, z níž zlo vzlétá
se žárem rozteče a s zimou bude amen

Básněmi radosti
Ti do skály bolesti
vytesám vítězný kříž
Svou krví Ti vrátím sílu
a údery srdce pro nejsladší Vílu
prolomíme spolu mříž

Ohněm vášnivého planu spálím černý chrám
prázdnotu naplním duhami světla
V dlaních chráním Tě, deštěm slz zalévám
abys v mém objetí pod polibky kvetla

Vše co mám
rád Ti dám
A toužím mít na starost
Tvé štěstí, Tvou radost
Zvonečky Tvého smíchu...
Lze vyhýbat se hříchu?

Pod pomníček temnoty
co v světle lásky najde konec
položíme černý věnec......
DEMAIN ET TOUJOURS - já a TY

Smutek a hněv jsou dětmi osamění
ze svých klecí řvou a v srdíčku Tě zebou
Však kde láska dlí, místo pro ně není
Ach, Vílo, dovol mi
zahnat je
a zůstat
jenom
s Tebou!!!