, 11. 8. 2021, Ostatní
Dostala se mi do ruky sbírka poezie pod názvem Ladím struny klece. Napsala ji Jana Martiníková, je autorkou na Písmáku pod nickem Janina6.
Knížka mě zaujala, a tak vás s ní chci trochu seznámit, tedy vás, kdo dosud neměli možnost sbírku číst.
Jednotlivé básně jsou sdruženy do čtyř částí. První pod názvem:
Prohlídky
Jak neobvyklé, začínat sbírku básní autorčinou zveršovanou „zdravotní kartou“, sice s humorem podanou, ale přeci jen „vizit(k)ou“. Úvodní část charakterizuje nejen (pro básnířku) samozřejmá, hravá ironie, sebereflexe formou vtipných minibásní, například…
Jako nová
Jsem celá nesvá
Od hlavy čerstvě sestříhané
až po tu patu ve španělské botě
zn. Snaha Jihlava
Veselá jako vyměněná
pomíjivá jak trvalá
Čtyřveršími Oříšky a Dům čerpá autorka zejména z času dospívání, z atmosféry domova. Vrcholem první části sbírky, umně spojené hudební linkou, jsou Dvě variace na podzimní průvan (b. Mollová a Durová).
Šeptem,
kapitolka druhá, pokračuje vázaným veršem, kterým autorka snad krom dvou básní ve volném verši precizně vládne v první části sbírky. Všímám si jiného, nápaditého dělení. Rytmus u všech básní, pokud mohu soudit, je dokonalý, drobné odchylky pak působí jako znamínka krásy!
Výborná, s mimořádnou básnickou invencí napsaná moudrá Kvantová…
Vzpomínkové a přitom silné Šeptem a Prodali dům, jako prach lehké Prachové chmýří, ale jen na první čtení. Pak z ní zamrazí.
Listy důvěrné (podle nichž se nejspíš zrodil název sbírky) s miniaturou Byla cesta vyvolají v citlivém čtenáři další citovou explozi. K jejímu ztišení dobře napomůže přírodní lyrika Mlha a v podobném gardu psaná Z nečasů, kde souzním na sto procent (nejen) s posledním veršem.
Hořké úsměvy -
název, který se nabízí už v začátcích, snad od první básně sbírky. Tenhle osobnostní rys sjednocuje, charakterizuje celé dílo.
Volný verš není doménou Jany Martiníkové, ale i v části Hořké úsměvy se objevují vynikající básně. Dvojnice je naprosto skvělá, také Pravda o Pavlovovi vtipná a originální.
Naopak, jako čtenáři mi zcela nesedla Na návštěvě u Kláry, i když rozumím, že se jedná o společenskou satiru. Hroty v básni mohly být ještě špičatější pro zvýraznění maloměšťáctví skrytého v mnohých z nás. Často nejsme sami schopni rozpoznat, jak škodí nejen obecnému vkusu.
Jako žena oceňuji mini o domácích pracích a mazlíčcích, čtivé, každodenní a hlavně opět vtipné básně. Právě ze zdánlivé jednoduchosti, ze zpracování rodinných témat například poslední miniatury (a přitom zcela „vytěžené“ inspiraci - nevěděla bych, co víc napsat „o štupování“) ční kouzlo autorčina nadhledu.
Písničky
Mix různých témat, na která předtím nedošlo.
Výrazná je zejména Písnička o bezpečné chůzi. Nesebevědomí, které se týká naší generace, je mnohdy pro tvůrce této epochy charakteristické. Nedá se slovy překrýt…
Hříčka Sousedská je známkou nevídaně bohaté slovní zásoby autorčiny a nikdy neutuchajícího až černého smyslu pro legraci. „Předurčenost“ celoživotní práce se slovem se objevuje v závěrečné Nechci psát báseň.
Vrchol poslední části spatřuji v básni Exogenetická. Typickým způsobem, s humorem a nadhledem autorka dává nahlédnout do nitra složité osobnosti tak, že nás, čtenáře, přeneseně nutí k zamyšlení nad sebou samými v kontextu doby: (úryvek b. Exogenetická)
Neumím mluvit o politice
a móda pro mě též nic neznamená.
Přilít jsem z Marsu, spadl z Měsíce.
Netuším, jaká tady platí měna.
Chapadla nemám řádně pojištěna.
Můj zjev se do tabulek nevleze.
Užaslý vědec blahem nad tím sténá:
Hle, vnější původ! Exogeneze!...
Kvalitní soudobá poezie básnířky nese osobitý rukopis stabilní úrovně. Vhled do intimní, umělecké i společenské „role“ žen podává sice decentně, lehce, ale o to naléhavěji.
Pokud už experimentuje, tak jen mírně, drží se svého. Kdybych „porovnávala“ s někým, jehož tvorbu znám, tak, snad současným jazykem a hutným vyjadřováním, trefnou pointou připomíná básně Jana Zbořila.
Jestliže se sbírka Ladím struny klece autorky Jany Martiníkové zatím nedostala do vaší knihovničky, vřele doporučuji napravit to! Teprve básně v kontextu celé sbírky dají totiž vyniknout její hravosti i hloubce.
Ladím struny klece
Vydalo Nakladatelství Srdeční výdej, Brno, 2016