V pozdním podzimu   

stromy žalují na šedé nebe

větvemi bez listí –

dávno už opadalo

 

krásné vzpomínky štěstí nejistí

život dnes zebe   

času je málo

 

až do setmění

myslím na věci poslední

i na svůj poslední hřích

 

na hrob mé lásky

dřív než se zítra rozední

napadne první sníh …