Je čas
Jde dlážděnou cestou,
nerovnou, ale která vede přímo
Sedla si na své místo, k chlapům
Zasmála se, aby zaplašila strach,
který ji stravuje
Tam, někde venku, číhá nepřítel
Může vejít
a rozbít hrad slepený z papíru a slin
Až pár sklenic a tahů tabáku ji uklidnilo
A je tu se svými
Znají se jmény
a hrdě brání svoje území
Přes zarudlé tváře a nosy
pějí písně zašlých snů
Dnes končí
Opili si věrnost a odchází