Cestičko klikatá zarůstáš šalvějí
kolikrát po tobě chodil jsem raději
jablůňka s korunou jako dlaň maminky
ve větvích jablíčka i hnízdo sýkorky


pár smrků napravo za nimi celý les
pro sklíčka ze skláren jako kluk běhal jsem

barevně třpytí se každá má vzpomínka
na dětství v chalupě mámy a tatínka

sklárny již zavřeli lesem jdou dálnice
sklíčka už spolkla zem
jenom ta cestička prorůstá šalvějí
jablůňka shrbená větve až na zemi
do ticha ševelí
do ticha ševelí