Upomínky za život hromadí se mi v dlani,
vrství se jedna na druhou.
Ďábel v mé hlavě šeptá, zaplatíš mi,
žádné dluhy po tobě nezbudou.

Temná pouť k branám šílenství,
po rovné cestě vede…

Zářezy vyhloubené do pivních tácků,
každý za jeden den života.
Pomalu odtikávají hodiny na zdi nářků
a přede mne zasedá porota.

Rovnou cestou za hlasem démona,
který mě svádí…

Předčítá všechny mé hříchy
a ďáblové se už za mě stavějí.
Na miskách vah váží má slova,
které už předem odsuzují.

Podle značek na tváři přede mnou,
se snažím z cesty sejít…

Teď začíná temná pouť,
která vede k branám šílenství.
Kráčím po vyšlapané stezce,
bez jediného rozcestí.

Směrovky napsané krvavou křídou,
pokoušejí se mě zmást…

Porota mne odsoudila,
soudcové se radují.
Temná duše se jim hodila
a plameny teď mé tělo spalují.

Odklopýtám do strouhy, co vedle cesty vede,
možná je to jediná možnost jak neztratit sama sebe…