Poeta - moderní literární server


Matricaria chamomilla et in carcere

Autor: Aaliyan, 20. 7. 2016, Básně

Splácíme mnohé ... splácíme mnohým ... bez šance splatit vše především sobě ...

Přišel jsem na cestu, co má svou zeď


o ni spím opřený, na ni se dívám


pruhy mi nedali - jsem celý šedivý


a od slunce dělí mě ostnatý drát


 


zeď je mou zásobou letních kin


 


Tohle jsou mříže, od sebe dělí každého z nás


"Maminko, takhle mě přivezli,


měl jsem pouta a kožený pás


a na pár metrech mě nechali,


 


abych si rozprostřel svůj celý svět.


 


Mám se tu dobře a nejsem hladový


sedni si, maminko, prosím na můj klín


řekni mi, že mě máš ráda


 


Můžu ti napsat, ale nesmím to říct


jinak by dopis můj k tobě neposlali


 


Sedím tu sám, ale zítra prý přijde nový


po dlouhé chodbě nám stíny v noci běhají


maminko, já se zde bojívám,


 


přesto jak velký jsem tvůj syn."