Vodníci se snaží k ránu,
topit jednu svůdnou panu,
utrpěli mnoho šrámů,
nejednu dostali ránu.

 

Kdepak duši do hrníčku,
to je chyba můj vodníčku,
neutopíš vodní děvu,
nařeže ti ve svém hněvu.

 

Pohlupaví tihle kmáni,
neměli vám ani zdání,
že též žijí vodní panny,
proto platí za křupany.

 

Hrnečky zas prázdné mají,
pulce, rybky do nich dají,
všechno se vám snaží tajit,
chuť si musí nechat zajít.