Každičký den s nemalým údivem, plním si svůj sen.

I když nevím jak, s každým novým přílivem je to prostě tak a tebe člověče ať si kdokoli

Já tě chci mít v něm.

Neptej se mě proč, sama to nevím

a i když země otáčí se, pro slepičí kvoč, ti já nikdy nepovím.

Neublížím slovem, to umí každý a přes zákon daný,

že vosk nedá se pít, i kdybys stál nahý, pro snící lid je těžké bdít.

Realita pro každého je tak trochu jiná neboť i zpěv ptáku se vždycky jinak vnímá.

Nikdy však není pozdě ono je tak dáno, že i v tom nejkrutějším hvozdě, vždycky vyjde ráno.

Lež má krátké nohy a s jednou? To se teprve špatně chodí.

 

No tak člověče, nezlob se a na tom malém poli kupředu pohni se.