Jsi jako růže, co právě rozkvétá
Jsi jako oheň, který udává smysl života
Jsi krása, co je nestálá
Jsi představa, která se rozplývá.
Ani měsíc na noční obloze ti nestačí
Tebe mám, má drahá, nejradši
Krásou, jíž jenom ty oplýváš
Nebojíš se a vůbec ji neskrýváš.
Jemný dotek tvůj kéž laskal by mou tvář
Však to se nestane, ty v srdci jiného máš
Tak si toho važ
Ať duše tvá není osamělá jako ta má.